Dobrý den vážení a milí,
přesvědčení, která máte, když se seznamujete, určují, v jakém vztahu skončíte.
Když jsem se začala zabývat seznamováním, objevila jsem jednu zajímavou formuli, která mi kompletně změnila náhled na celou mojí vztahovou historii.
Jsme přitahováni k takovým typům partnerů, kteří podpoří přesvědčení, která máme sami o sobě!
Například Honza. Honza hraje ve vztahu hry a nasazuje si masky, nikdy neprozradí své pravé záměry a manipuluje ženy, aby s ním vydržely ve vztahu. Díky jeho přesvědčením ohledně vztahů si přirozeně přitahuje ženy, které také rády hrají hry a manipulují. Jeho minulá přítelkyně Jana nemá ráda hraní her. Honza ji sice na začátku přitahoval, ale po třetím rande ji jeho chování nevyhovovalo a po nějaké době se s ním rozešla. Honza se nyní schází se Zuzanou. Je to jedna z mála žen, která s ním zůstává delší dobu, protože její životní situace ji naučily, že je normální být ve vztahu manipulovaná.
A pak je tu Katka. Chová se k sobě neláskyplně a bez respektu. Když potkala Tomáše, muže, který ji respektoval, po krátké chvíli ho přestala zajímat, protože se chovala způsobem, kterým dávala najevo, že je bezradná, osamocená a potřebuje neustále naplňovat své potřeby.
Při mé práci i v normálním životě se neustále setkávám s různými špatnými nastaveními ohledně sám sebe a vztahů, a tato nastavení přímo ovlivňují, do koho se zamilujeme a jak je daný vztah zdravý. Základním předpokladem je, že naše přitažlivost je založena na našich přesvědčeních. Myslíte si například, že úžasný a vášnivý sex je nejdůležitější základ toho, aby vztah vydržel? Jste schopni říct vašemu partnerovi, když jste zranění, anebo čekáte, že si to sám vyčte z vaší mysli?
Každý má svá vlastní měřítka, co se musí ve vztahu stát, nebo jaký musí partner být, abychom se mohli zamilovat. Přesvědčení o lásce, která jsou součástí tohoto měřítka určují vaše hodnoty a očekávání, která jsou taková, aby podporovaly vaše počáteční přesvědčení. Mnoho z nás na tato přesvědčení nedbá a ocitá se stále dokola ve vztahu s lidmi, kterým nemůže věřit. Jsou to ta samá přesvědčení, která někoho například nutí zavolat svému partnerovi 25 za noc, protože se nemůže soustředit na nic jiného, než na vlastní strach, že bude opuštěn. Tato hrozba opuštění se pro něj zdá velmi reálná. I když daná osoba ví, že to vypadá bláznivě nebo zoufale se takto chovat, nemůže si pomoct. Čemu se naším strachem snažíme zabránit (opuštění, konci vztahu), to se nakonec vždy stane.
Ale odkud tato přesvědčení pocházejí? Přesvědčení, která máme o nás samých a o světě se formovala v dětství a vytvořila filtr, skrz nějž se díváme na náš dospělý život.
Teorie attachementu (teorie citových vazeb)
Napadlo vás někdy, proč jsou terapeuti posedlí zjistit, jaké bylo vaše dětství? Nezměrný počet studií totiž objevilo podobnosti mezi chováním ve vztahu v dospělosti a mezi vztahem, který jsme měli s našimi rodiči v dětství.
Výzkumy, které prováděli James Bowlby a Mary Ainsworth nezávisle potvrdily, že způsob, jakým byly naplňovány naše potřeby, když jsme byli malí, určují způsob, jakým v dospělosti vnímáme, zda si zasloužíme lásku, jak by se k nám ostatní měli chovat a jak bychom se my měli chovat k ostatním. Jejich výzkum vyústil ve známou Teorii attachementu (citových vazeb), která se stala psychologickým modelem k popisu dynamiky dlouhotrvajících mezilidských vztahů.
Díky typu citových vazeb v dětství si vytváříme náhled sami na sebe a tím i otisk toho, jaké by měly být naše vztahy v dospělosti. Teorie citových vazeb ovlivňuje způsob, jakým přistupujeme k našim partnerům. Například, jak umíme regulovat své emoce při konfliktech, nebo jakým způsobem hledáme podporu a blízkost (nebo vůbec ne), jak komunikujeme své potřeby, nebo jsme otevření v sexualitě.
Někdy se díky těmto nastavením z dětství chováme ve vztazích iracionálně. Něco nás nutí udělat věci, kterých potom litujeme, ale ve chvíli, kdy se to děje, je to jakoby mimo naše vědomí. Naše přesvědčení zaplaví tělo emocemi a když se emoce nahromadí, vyřadí z provozu racionální myšlenkové pochody. Buď se ve vztahu stáhneme a emocionálně se od partnera odpojíme, nebo se naopak dožadujeme ještě bližšího spojení, anebo ho opustíme, aby on neopustil nás.
Vazba je jako velký červený knoflík v našem mozku. Když si život užíváme a vše je v pořádku, je vypnutý. A pak se nám stane něco špatného, co vytvoří úzkost a úzkost sepne daný knoflík. Když je tento knoflík aktivovaný, vysílá nouzové signály do těla a mozku, aby se zaměřil na to, jak se dostat fyzicky a emocionálně blíž k našim partnerům. Ti, stejně jako naši rodiče, buď mohou naši potřebu blízkosti odmítnout anebo podpořit.
Typy citových vazeb
Dané výzkumy popisují 3 typy vazeb: Bezpečná, úzkostná a vyhýbavá.
Všichni lidé jsou biologicky nastaveni vytvářet si vazby s ostatními a tento proces je ovlivněn našimi zkušenostmi z dětství, z prvních vztahů a přátelství. Každý typ vazby má svůj systém přesvědčení, který má vliv na to, v jakém vztahu skončíme. Partneři a rodiče významným způsobem ovlivňují naše vztahy a náš způsob, jak vnímáme sami sebe. Pojďme se podívat na krátký popis uvedených vazeb.
Zdravý přístup ke vztahům – bezpečná vazba
Pro tyto lidi je jednoduché být v blízkém spojení s ostatními a na ostatní spoléhat. Nevadí jim, když někdo spoléhá na ně. Jen výjimečně se trápí tím, že by je partner mohl opustit, anebo naopak, se k nim intimně přiblížit. Mají pozitivní náhled sami na sebe a na ostatní. Tato nastavení jim dávají kapacitu říct si o to, co ve vztahu chtějí a potřebují a nemají problém si vyjasňovat věci. Necítí, že by museli s někým manipulovat nebo někoho přesvědčovat, že jsou pro něj dost dobří. Podle výzkumů pouze 50% populace má bezpečný typ vazby.
Manipulativní přístup – úzkostná (nejistá) vazba
Typ lidí s touto vazbou má problém najít někoho, kdo by chtěl takovou blízkost, jakou oni potřebují. Často pochybují, jestli je jejich partner opravdu miluje a chce s nimi být. Většinou se chovají tak, aby to toto přesvědčení podpořili. Často cítí, že jejich potřeba blízkosti partnery odrazuje. Tento typ sám sebe devalvuje a ostatní staví na piedestal. Výsledkem je, že se chovají tak, aby uspokojili očekávání druhých. Hledají ocenění u partnerů, protože se sami necítí dost dobří. Studie říkají, že tento typ vazby mají více ženy než muži.
Odtažitý přístup – vyhýbavá vazba
Tento typ se necítí dobře ve vztazích, kde je požadována emocionální blízkost. V dětství často pro tyto typy nebyli rodiče nějakým způsobem k dispozici (ne jen fyzicky, ale i emocionálně). Výsledkem je, že tento typ nerad spoléhá na druhé a zároveň nechce, aby ostatní spoléhali na něho. Potřebuje se cítit nezávisle a soběstačně, protože se naučil, že blízkost vytváří bolest a izolaci. Jejich nezávislost je podporována nadměrně pozitivním míněním o sobě a negativním vnímáním ostatních. Mají tendenci využívat nejistotu úzkostných typů, aby si potvrdili svou nezávislost. Mají strach se vázat. Prožívají jeden neuspokojivý vztah za druhým.
Podle stejných výzkumů, asi 70% lidí má v dospělosti stejná přesvědčení, jaká si formovali v dětství.
Vyhledáváme vtahy, které podporují náš typ vazby.
Když se podíváme na vztahy našich blízkých a přátel z tohoto pohledu, uvidíme jasné znaky toho, jak ke vztahům přistupují. Vidíme, že bezpečná vazba vyhledává bezpečnou vazbu a nejistota vyhledává nejistou vazbu, i když se to projevuje mnoha různými způsoby. Vdaní lidé se špatnou vazbou budou odmítat jejich protějšky, kteří je vnímají pozitivně, dokud je nezačnou vnímat tak, jak oni vnímají sebe.
To se ukazuje i při seznamování. Ti, co mají negativní vnímání sebe, si vyberou partnery, kteří je budou kritizovat. Například lidi s úzkostnou vazbou často přitahují partnery s vyhýbavou vazbou.
Tyto vazby nemusí být trvalé.
30% populace změní v průběhu života svoji primární vazbu. Nikdo se ale nezmění z nejistoty v bezpečnou vazbu ve vztahu, kde se setkávají se strachem, nepochopením a odmítáním. Proto úzkostný a vyhýbavý typ se budou spolu trápit. Jenom díky přijetí, respektu, podpoře a bezpečí můžeme získat dostatek důvěry, abychom se cítili více jistí.
Žádná kniha ani workshop nemůže nahradit naše vědomí bezpečí ve vztahu. Byli jsme zraněni lidmi a také se můžeme vyléčit díky lidem. Osoba, se kterou můžete navázat bezpečnou vazbu je třeba terapeut, vztahový kouč nebo bezpečný partner. Když budete dostatečně dlouho v bezpečném vztahu, budete se cítit bezpeční. Změna ve vztazích ovšem vyžaduje změnu vašich přesvědčení. Změnu ve způsobu, jak sami sebe ve vztahu vnímáme.
Já radím svým klientům, aby přestali hrát role a upřímně se podívali na to, co od partnera potřebují. Pokud chtějí změnit to, ke kterým lidem jsou přitahováni, měli by změnit svá přesvědčení. Když změní přesvědčení, změní i očekávání a hodnoty, které nyní neumí komunikovat a díky kterým se s partnerem hádají.
Když změníte vnímání sebe ve vztazích, změníte tím kvalitu vztahů. A pokud jste nyní ve vztahu, buď se váš partner změní s vámi, nebo ho necháte jít, protože stejně nebyl ten správný pro vás.
S láskou
Monika Trčková
Chcete být člověkem, který si umí přitáhnout kvalitního partnera a spolutvořit zdravý a naplněný vztah? Napište mi do kontaktního formuláře, v čem vás článek zaujal a v jakém typu vazby nacházíte sami sebe a já vás budu kontaktovat s informací, jak se otevřít zdravému vztahu.
